Augustin Mervart

Objevte dílo českého malíře Augustina Mervarta (1894–1967), jehož obrazy zachycují krásu valašské přírody, lidové architektury a tradičního venkova. Seznamte se s jeho životem a tvorbou.

Augustin Mervart (1889–1968) – Věrný kronikář Valašska a Přerova

Raný život a vzdělání

Augustin (30. 12. 1889, Krásno nad Bečvou – †15. 8. 1968, Přerov) pocházel z umělecké rodiny – jeho otec byl litograf, bratr malíř skla. V letech 1903–1908 studoval figurální řezbářství na odborné škole ve Valašském Meziříčí pod vedením prof. Františka Hrachovce. Přestože jeho umělecké vzdělání směřovalo k sochařství, svůj výraz našel v krajinomalbě – první samostatnou výstavu uspořádal už v roce 1908 v rodném Krásně.

Období války a raná tvorba

Během první světové války sloužil na rumunsko-ukrajinské frontě, ale ani tam neopustil štětec – zachycoval dřevěné kostelíky a krajinářské scenérie regionu. V roce 1916 se oženil s Františkou Henšlovou a měl dceru Věru.

Přerovské období a krajiny

Po válce se v roce 1919 přestěhoval do Přerova, kde žil až do své smrti. Stal se členem Sdružení výtvarných umělců moravských a navázal plodné přátelství s Bohumírem Jaroňkem. Maloval především valašskou krajinu – hlavně oblast Horní Bečvy a Pobečví – ale také vytrvale dokumentoval městská zákoutí Přerova a okolí

Cesty za inspirací

V meziválečném období podnikl studijní cesty do Itálie, Dalmácie, Hercegoviny a Bosny. Z těchto zážitků vznikly kolorově bohaté krajinářské oleje a akvarely, které se řadí k vrcholům jeho tvorby .

Malířský styl a technika

Tetchniky, jimiž se nejčastěji vyjadřoval, zahrnují olejomalbu, akvarel a kresbu; litografii preferoval méně často. Jeho přístup byl vysoce tradiční, bez ohledu na dobové umělecké módní vlny. Kromě obrazů vyšly také pohlednice s jeho motivy, vydávané předními nakladateli (např. bratři Pospíšilové nebo Obzor).

Výstavy a uznání

Během svého života uspořádal minimálně 23 samostatných výstav a účastnil se řady kolektivních v Česku i zahraničí. V roce 1923 publikoval prestižní časopis Zlatá Praha jeho reprodukci a článek k jednomu z jeho obrazů (§Fojtství na prostřední Bečvě). Jeho obraz „Dědice u Vyškova“ z roku 1948 byl umístěn na Pražském hradě.

Posmrtné pocta

Po smrti mu město Přerov pojmenovalo ulici a zřídilo Pamětní síň na zámku – dnes označovanou jako Pamětní síň Augustina Mervarta a Josefa Bajáka . V přerovském parku je jeho busta. V roce 1991 byly jeho ostatky převezeny na Valašský Slavín v Rožnově pod Radhoštěm.

Dílo na trhu a sběratelské zájmy

Jeho obrazy se objevují v aukcích; některé dosáhly ceny až přes 200 000 Kč (např. „Polní práce v kopcích“), jiné jsou vykupovány za desítky tisíc korun. Tradiční krajinná témata a detailní zpracování dělají jeho tvorbu vyhledávanou mezi sběrateli.

Proč Mervart zůstává inspirativní i dnes?

Historický dokument: Zachytil proměny moravské krajiny a měst mezi válkami a po válce.
Estetická kontinuita: Jeho tradiční styl – bez ohledu na módy – má nadčasovou sílu.
Kulturní odkaz: Příklady maleb i pohlednic přispívají k kulturní identitě Valašska a Přerova.